TEDxPrague 2016

Martin Balcar se přes výzkum hooligans dostal již na studiích k úžasné možnosti – totiž budování Nadace Divoké husy. Z té po sedmi letech přeskočil na Linku bezpečí, kde si vyzkoušel krizové řízení a poté přešel k Diakonii ČCE. Tam se věnoval naplno kampaním a komunikaci s dárci. V současnosti působí jako vedoucí kampaní Amnesty International a cílem jeho práce není jen „zaujmout“ ale „vtáhnout lidi na palubu“.

Martin se řídí heslem, že práce musí člověka bavit. A také nevěří činům, které vycházejí z mindráků. Na jaře 2016 se vsadil, že uběhne 21 097 metrů za maximálně 2 hodiny, 10 minut a 97 vteřin. Za každý metr vybral korunu, a mohl tak nakonec věnovat 23 tisíc na workshopy pořádané Diakonií pro děti i dospělé v uprchlickém táboře Zaatari. Tam by jednou chtěl vzít i svého čtrnáctiletého syna – třeba proto, aby mu ukázal, že fotbal si může člověk svorně zahrát s kýmkoli a kdekoli.

“TEDx mám rád proto, že nabízí velká témata bez upovídanosti. Vše je stručné, výstižné a každé slovo má svůj význam. Setkávají se zde lidé odlišných profesí a oborů, které pojí silná vazba - porozumět si, spojovat se, společně přemýšlet. V tom je TEDx jedinečný.”

Profil řečníka

Profesor Jaroslav Flegr je biolog a pedagog, na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy přednáší evoluční biologii, evoluční a ekologickou parazitologii a praktickou metodologii vědy. Vedle studia evoluce zkoumá také vlivv parazita Toxoplasma a krevních skupin na lidské zdraví a chování. Je autorem více než 130 publikací, včetně často používané učebnice Mechanismy evoluce a populárně vědeckých knih Zamrzlá evoluce, aneb je to jinak pane Darwine (vítěz ceny Magnesia Litera) a Pozor, Toxo! Skrytá metodologie praktické vědy. V roce 2014 obdržel mezinárodní Ig Nobelovu cenu v kategorii veřejné zdraví, udělovanou za „výsledky, které vás nejprve rozesmějí, a následně donutí k zamyšlení“) za zjištění související s výzkumem toxoplazmózy, a to že vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

Jaroslav Flegr je se svými studenty a doktorandy také průkopníkem ve využívání sociálních sítí a moderních technologií k testování vědeckých hypotéz na netypicky rozsáhlých vzorcích populace. Kdokoli chce, může se stát jeho “pokusným králíkem” a zapojit se do zábavných výzkumů (mimo jiné třeba o sexu nebo lidské kráse a přitažlivosti).

“Jestli se chcete nechat hodně zneklidnit, měli byste si přečíst nebo poslechnout něco z výzkumů profesora Flegra o parazitech. Nejlepší na něm je, že vám dokáže zpochybnit naučené představy o světě tak, že se při tom jednak pobavíte, jednak spoustu věcí naučíte,” říká Samuel Titěra, který dlouhodobě tvrdí, že bez vědců by TEDx nebyl kompletní.

Profil řečníka

Syn české matky a nigerijského otce se v 16 letech osamostatnil a přestěhoval do Prahy, aby si splnil svůj sen a mohl tančit. Už v 18 odletěl na vlastní pěst studovat tanec do LA a po svém návratu do Prahy založil taneční skupinu JAD Dance Company, se kterou obletěl svět.

Během své kariéry se z libereckého tanečníka vypracoval v choreografa, režiséra a producenta a na svém kontě má řadu ocenění jako cenu MTV za nejlepší videoklip, cenu za nejúspěšnější evropskou konferenci a MF Dnes ho v roce 2010 zařadila na seznam nejúspěšnějších Čechů. Dnes patří k nejvyhledávanějším kreativním tvůrcům shows na světě, i díky jeho několikaletému působení v týmu americké superstar Kanye Westa, se kterým spolupracoval na desítkách koncertů a tour.

Forbes loni v rozhovoru s Yemim uvedl roční obrat jeho společnosti JAD Productions na 50.000.000 CZK. Mezi současné klienty JADu patří například Adidas Group, VW, O2, AVON, SOCIALBAKERS nebo ELLE. Eventová agentura JAD Productions, kterou Yemi založil a vede, je oceňěna jako nejlepší eventová agentura v ČR v letech 2014 a 2015.

Profil řečníka

Dana Potočková je mediátorka, absolventka katedry vyjednávání a mediace na Právnické fakultě Pepperdine University. Spolupodílela se na tvorbě zákona o mediaci, příslušné vyhlášce a náplni zkušebních otázek. Dana je autorkou knihy „Nejlepší je domluvit se“, spoluautorkou „Komentáře zákona o mediaci“ a předsedkyní zkušebních komisí pro státní zkoušky mediátora.

Konflikty pomáhá řešit nejen v češtině a zprostředkovává smírné řešení jak v rodinách, tak při velkých obchodních sporech. Mimo jiné facilitovala i multilaterální vyjednávání při nechvalně proslulých sporech o zeď v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Skutečně nakažlivý je její optimismus i nadhled, se kterým umí vyprávět o věcech, nad kterými by se mnohým jiným svíralo hrdlo úzkostí.

“Osobně jsem se konfliktům dříve vyhýbal, co to šlo”, říká Samuel Titěra, který Danu na TEDxPrague doporučil. “Ale díky Daně mě nejen začalo bavit je sledovat, ale láká mě aktivně se zapojovat do jejich řešení. Obávám se, že konfliktů bude v příštích letech spíše přibývat. Učitelé jako Dana, kteří dokáží nezlehčovat složitost mezilidských vztahů a přitom nám ukážou tvořivé cesty k jejich zlepšování, jsou pro mne velikými vzory.”

Profil řečníka

Autorka knih a taxikářka na obou stranách silnice. Málem se stala mikrobioložkou, ale čtyři a půl roku před sametovkou utekla přes Rakousko do USA, kde, tak jako každý své cti dbalý americký spisovatel, měla holou řiť a vykonávala sto a jedno zaměstnání, včetně řízení pravých newyorských žlutých taxíků. V roce 1997 se na čas vrátila do Prahy, krátce působila v redakci MF Dnes, v roce 2005 opět uprchla, tentokrát do Anglie, kde několik let řídila nepravý londýnský taxík (minicab). Ráda cestuje, píše, poznává lidi a svět.

K jejím nejznámějším knihám patří Péra a perutě (1989), Dej mi ty prachy (1996), Najdža hvězdy v srdci (2003), Šest miliard Amerik (2005), Sloni v soumraku (2008), Levhartice (2013), Postřehy z Londonistánu (2015), Pečená zebra (2015). Píše vlastí blog.

Profil řečníka

Erazim Kohák je jedním z nejuznávanějších českých filosofů. Velkou část svého života strávil v USA, kam jeho rodina emigrovala v roce 1948. Sám sebe ale nikdy neoznačoval za emigranta, nýbrž exulanta, Čecha, který dočasně pobývá mimo svou vlast. Během svého pobytu v Americe vystudoval filosofii a stal se profesorem tohoto oboru na Bostonské univerzitě. Filosoficky se zabýval havně fenomenologií Edmunda Husserla, etikou a ekologickou etikou. V angličtině napsal několik odborných knih, díky nimž si získal světové renomé. Ve výuce filosofie a psaní knih – odborných i přístupných široké veřejnosti – pokračoval i po svém návratu do vlasti.

Erazim Kohák nikdy nepatřil k filosofům, kteří se zavírají za hradby učenné nesrozumitelnosti a sepisují nesrozumitelné komentáře k nesrozumitelným dílům. Filosofie v jeho pojetí je snaha o jasné nazření a věrný popis skutečnosti, která má být pokud možno přístupná všem „inteligentním lidem dobré vůle“. A má se zabývat tématy, která jsou důležitá nejen pro vystudované filosofy, ale pro společnost, obec, ve které žijeme. Tomu odpovídá i jeho zájem o etiku, problémy životního prostředí i smysl české národní existence. A právě otázky, co dnes znamená být Čechy (o které pojednal i ve své knize Domov a dálava) se bude týkat jeho vystoupení na TEDxPrague.

Matěj Novák z programového týmu k tomu říká: „Na Erazimovo vystoupení se moc těším, protože je to vlastenec v tom nejlepším smyslu a zároveň člověk, který skvěle zná české myšlení a dokáže ho posluchačům přiblížit. A otázku, co dnes znamená být Čechem, by si podle mě měl klást každý, komu není lhostejné, kde žije.“

Profil řečníka

Guy Standing pracuje na School of Oriental and African Studies – SOAS na University of London. Dříve působil jako profesor na univerzitě v Bathu a Monashově univerzitě v Melbourne. Předtím byl ředitelem socio-ekonomického sociálního programu v ILO (International Labour Organization) a také ředitelem odboru pro pravidla trhu práce. Je zakladatelem a čestným spolupresidentem Basic Income Earth Network (BIEN), neziskové organizace propagující nepodmíněný základní příjem jako lidské právo. Je rovněž autorem mnohých knih, z nichž nejznámnější je asi „Prekariát: Nová nebezpečná společenská třída“, která byla přeložena do 16 jazyků.

Mnohem zajímavější než výčet titulů a funkcí Guye Standingu jsou však nepochybně jeho myšlenky, které jsou radikální a kontroverzní. Jenže – možná, že pod zdánlivě oklidnou slupkou současného blahobytu bublají hluboké problémy. A pokud máme řešit hluboké problémy společnosti, možná nevystačíme s mírným pokrokem v mezích zákona. Možná budeme muset jít dále a hlouběji a být radikálnější. Mohou ale taková radikální řešení fungovat? To nejspíš dnes nikdo neví, ale můžeme o tom přemýšlet a diskutovat – a proto je Guy Standing perfektním řečníkem pro TEDx, jehož smyslem nakonec není nic jiného.

Profil řečníka

Tigran Hovakimyan pochází z Arménie a mluví plynule čtyřmi jazyky. Po středni škole vyzkoušel mnoho zaměstnání, byl například učitelem ve školce, barmanem, krupiérem, administrátorem na Malajském velvyslanectví, trenérem boxu i dělníkem na stavbě. Nakonec začal pracovat jako amatérský herec v divadle pro děti. Díky tomu získal mnoho zkušeností s tím, jak a na co reaguje publikum. Divadlu také vděčí za posun k sólové stand-up comedy, ktere je mu blíž, protože se na pódiu spoléhá jen sám na sebe. Vystupuje nejen v Praze ale i např. v Brně, Plzni, ČB, Hradci Králové.

„Je záhada, jak to Tigran dělá, že se s ním během chvíle cítíte tak uvolněně, i když od první chvíle tušíte, že je »odinud«,“ divili jsme se při přípravě programu. Těšíme se, že se budete divit i vy.

Profil řečníka

Kamila Vodochodská je módní návrhářka, stylistka a koučka s mnohaletou praxí. Má za sebou stovky navržených modelů a zrealizovaných stylingů, na které spotřebovala přes devět kilogramů špendlíků. Móda však pro ni znamená mnohem více, než slepé následování toho, co právě venku ve světě frčí. Pomáhá svým klientům najít takový osobní způsob oblékání, který bude sloužit a pomáhat jim samým k tomu, aby se cítili dobře.

"Móda je víc, než trendy a pozlátko přehlídkových mol. Chci ukazovat, co se skrývá za oponou; měnit zmatenost v radost, radost v sebevědomí a sebevědomí ve vyrovnanost,“ říká Kamila.

Pouští se ale ráda i do boření dalších mýtů, například toho, že osobní stylový šatník je rozsáhlý a nákladný. Může tomu být právě naopak, Kamila podle svých záznamů pomohla už ušetřit svým klientům skoro jeden a čtvrt milionu korun.

Profil řečníka

Petr Jan Juračka se narodil s velice špatným zrakem a lékaři mysleli, že o něj přijde úplně. Rodiče nad ním však nezlomili hůl a dnes vidí velmi dobře. Až tak dobře, že se stal profesionálním fotografem. Vystudoval hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kromě níž je úzce spojen s Národním parkem České Švýcarsko, českým zastoupením Nikonu, Centrem FotoŠkoda anebo a pražskou Zoo.

Každou svou práci dělá Petr s obrovským zanícením a umí o ní skvěle vyprávět. Rozhodně má o čem, neboť zažívá velká dobrodružství jak ve sněhové bouři na K2, tak i ve světě, který se měří na milimetry (když třeba potřebujete ve špatném osvětlení zaostřit na vzácného parazita za uchem neklidného slona).

V posledních letech propadl Petr kouzlu rádiem řízených vrtulníků (neboli “dronů”) a filmu. Co s člověkem udělá, když chvíli zkoumá svět pomocí elektronového mikroskopu a chvíli ho zase vidí z výšky? O to se Petr chce podělit i s publikem TEDxPrague. Jeho stránky najdete na petr.juracka.eu.

Profil řečníka

O Aleně Vránové nenajdete na internetu nic, co by ona sama s Vámi nechtěla sdílet. Tedy vlastně skoro nic. Přesto jde o nesmírně vlivnou osobnost: je spoluzakladatelkou SatoshiLabs, firmy, která mimo jiné vyvíjí mezinárodně proslulý TREZOR – fyzickou peněženku na virtuální peníze. Alena není ale jen technologickou revolucionářkou, má za sebou zkušenosti s rozvojem businessu a vedením lidí v největších finančních institucích.

Alena je opravdový polyglot: mluví sedmi jazyky. To ale není všechna magie, kterou v komunikaci vládne; dokázala i vlastní mamince vysvětlit podstatu své práce (třeba princip bitcoinu). A to se dnes – stejně jako mít pod kontrolou vlastí on-line informace – povede jen málokomu z nás, že?

Profil řečníka

Dirk Jan de Bruin je zkušený ekonom, konzultant a manažer. Poslední tři desetiletí se věnoval realizaci změn ve veřejného sektoru. Sám o sobě říká, že má rád výzvy, které vyžadují proměnit talíř špaget v talíř chřestu. Zaměřuje se na řízení změn, které kladou na první místo potřeby společnosti a hodnotu pro zákazníky, nikoliv instituce. V loňském roce jej Nizozemský ministr infrastruktury požádal o zorganizování European Truck Platooning Challenge – www.eutruckplatooning.com – akce, během níž se v rámci nizozemského předsednictví EU sjely do Amsterdamu samořiditelné kamiony v „četách“, tedy skupinách několika vozidel, která operují společně a komunikují spolu. Rolí Dirka Jana de Bruijna bylo přivést celý tento koncept k životu a představit ho jako zcela nový pohled na mobilitu a logistiku. Od letšního července je Dirk-Jan de Bruijn ředitelem Dopravního inovačního centra, jehož smyslem je udělat z Nizozemí testovací zemi pro chytrou dopravu.

„Myslím, že samořiditelná auta budou představovat v lidských životech podobnou revoluci, jakou byly mobilní telefony – málokdo si v době, kdy se ty kufříky objevily, dokázal představit jak moc změní naše každodenní životy. A i když už dnes samořídící auta existují a každý slyšel minimálně o Teslách, asi nikdo není schopen domyslet, co všechno se díky nim promění v našich životech během příštích 20 let. Houfy kamionů, které se samy sunou Evropou a přitom si spolu povídají, znějí dnes pořád ještě jako scifi, ale přitom už existují a fungují,“ říká k tomu Matěj Novák, který Dirka-Jana de Bruijna na TEDx přivedl.

Profil řečníka

Hana Hermannová je vystudovaná bohemistka. Učila češtinu na střední škole, češtinu pro cizince na zahraniční univerzitě, dnes vyučuje především soukromě. Kromě toho vedla pěvecké sbory a učila děti hrát na piano, flétny a kytary. Jako knihovnice ve své vsi pořádala pro děti kurzy čtení s porozuměním a dnes se považuje zejména na redaktorku.

Na své rodné zemi Hana miluje kosmopolitnost Prahy, naši intelektuální a kulturní pacifistickou a poetickou tradici a taky to, že jsme, přestože to chvílemi tak nevypadá, národ veskrze demokratický.

"Vzdělávání je pro mě celoživotní proces,” říká Hana, “překrásný dar, který chápu v původním smyslu latinského colere, tedy pěstování či zušlechťování. Věřím, že si máme být učiteli navzájem i sami sobě.”

Profil řečníka

Jeník Tyl se odmala točí okolo divadla. Byl členem DRDS (Dismanův Rozhlasový Dětský Soubor) při Českém rozhlase, kde přičichl k herectví, rozhlasové práci, dabingu, dramatické výchově... Díky působení v souboru měl možnost navštívit zajímavá místa v Evropě a podíval jsem se i do Japonska. Herectví se dále věnoval v souboru OLDstars a to ho nasměrovalo na dráhu divadelní produkce. Tento obor (produkce) úspěšně vystudoval na pražské DAMU. V současné době pracuje pro divadlo VOSTO5 a producentskou jednotku DAMÚZA.

Před šesti lety v létě se Jeníkovi odehrál v hlavě podivný souboj. Druhý den ráno již nebyl jako dříve. Od roku 2010 byl čtyřikrát hospitalizovaný a dále žije s diagnostikovanou bipolární poruchou. V Národním ústavu duševního zdraví Klecany se později zapojil do projektu Mindset, který se zabývá destigmatizací psychických onemocnění. Jak se s psychickou „chorobou“ žije? Omezuje nebo otevírá možnosti? Je nemoc naše nebo cizí? O tom Vám chce povědět.

Jeník nám vzkazuje: „Nebojím se mluvit o nepříjemných věcech. Sdílení osvobozuje a dává odvahu. Mně a třeba i dalším.“

Profil řečníka

Jana Frantíková si brala svého stejně starého muže ještě na střední škole. Ona chtěla mít hodně dětí, on toužil po dobrodružství. Svoje vize spojili. I dnes jsou stále spolu, žijí dobrodružný život se spoustou dětí a nyní už i vnoučat. V rodině vyrůstá postupně dvanáct dětí. Pět se jich do rodiny narodilo a sedmi dětem poskytli pěstounskou péči. Některé děti už založily vlastní rodinu.

Jana v životě stojí pevně nohama na zemi, ale přesto neztratila ideály. Má zkušenost s výchovou romských dětí i dětí s postižením, ale spíše než o handicapech mluví o tom, jak každý pokrok s sebou nese svoji vlastní radost. Péče o dítě s traumatem jí spíš než těžká, přijde prostě jiná, možná i dobrodružnější.

S obdivuhodnou velkorysostí dokáže Jana Frantíková mluvit o biologických rodičích pěstounských dětí – s většinou z nich je v kontaktu. Ze zkušenosti ví, že každé dítě se potřebuje cítit milované a přijaté, bez ohledu na svoje schopnosti. A to je to, co chce svým všem dětem poskytnout.

Profil řečníka