TEDxPrague 2018

Kamila Rundusová, dnes známá pod přezdívkou Kamu, v 19 letech dostudovala hotelovou školu a protože se u nás na kuchařky v té době dívali spíš jako na pomocnou sílu, vyrazila do světa. Vařila na Novém Zélandu, pilovala k dokonalosti meníčka v Austrálii, aby je později mohla vyměnit za pouliční bistra napříč Asií. Na čas zakotvila i v kuchyni Jamieho Olivera v Anglii nebo pražské michelinské restauraci.

Dnes je Kamu i autorkou nejprodávanější české kuchařky. Příběh jako z pohádky? Ne tak docela. Jak si poradit s bariérami, které vám záhadně rostou v cestě, když si jdete za úspěchem?

V minulosti byla spousta oblastí našeho života stoprocentně závislá na síle zvířat. Nejrychlejší cestu, jak se dostat z bodu A do bodu B, představoval kůň, poštu nosili holubi a půdu jsme orali díky páru volů. V jejich funkci je ale úspěšně zastoupily stroje. Co kdybychom zvládli nahradit zvířata i v masozpracujícím průmyslu?

Jonathan je technický nadšenec. Právě dokončil studium na technické univerzitě ve městě Delft, doma v Nizozemsku, a netají se svou vášní pro roboty a hologramy. Neustále hledá nové výzvy. Tou nejnovější je start-up Mosameat - vyvíjí tady stroj, kterým chce zahnat naši chuť na maso bez nutnosti posílat zvířata na porážku.

Ne náhodou se polárník a režisér Petr Horký narodil padesát let po vynálezu chladničky. Po svých došel na severní pól, přešel Grónsko, Pól chladu na Sibiři anebo zamrzlé jezero Khovsghol v Mongolsku. Zatímco jiní po revoluci začali podnikat, on se pustil do cestování. Od té doby navštívil asi stovku zemí a natočil přibližně stejný počet filmů.

Na cestách už mu dlouho nedá spát téma kolapsu velkých civilizací a jejich podobnost s tou naší současnou. Ač Petr nepatří mezi “hlasatele konce světa”, je si jistý, že naše budoucnost už není, co bývala. Děje se něco, co ještě nikdy v dějinách lidstva nenastalo. Změny světa jsou na spadnutí, kdo je má v rukou?

Jako dítě se zajímal o matematiku a elektrotechniku, teď je z něj novocirkusový umělec a učitel stoje na rukou. Ve stojkách vnímá velký filozofický přesah a jeho klienti jsou jak široká veřejnost, tak i pohyboví profesionálové. Jan Jirák studoval obor Nonverbální Divadlo na Akademii múzických umění v Praze a později absolvoval na Akademii Moderního Cirkusu v Kodani. Jak se k tomu dostal? Prostě se rozhodl, že obrátí svůj svět vzhůru nohama a bude dělat, co ho baví.

Heřman si prostě rád plní sny. Když si řekl, že by mohl na kole dojet do Paříže pod Vítězný oblouk, sebral se a jel. Pokračoval na kole křížem krážem Evropou, projel ji od Říma až po norské Oslo. Spoustu lidí tím inspiroval a pomohl jim pustit se do toho taky - nehledě na to, jak s nimi život zatočil. A tak se nečekaně Cesta za snem Heřmana Volfa stala cestou za snem tisíců dalších lidí.

Heřman dnes řídí nejdelší cyklomaraton u nás, přišel s unikátními handy kvadriatlony, sportovními výcviky, pořádá zážitkové víkendy. V dodávání kuráže druhým našel smysl života - “ve výsledku tím pomáháme hlavně nám samotným,” říká. A ví o čem mluví - sám se bez té pomoci ne vždy obejde.

Žijeme v poměrně šťastném manželství, máme krásné děti, jsme zajištění a úspěšní v práci. Máme vlastně pocit, že jsme dosáhli všeho, po čem jsme vždycky toužili. Přesně to bývá ale moment, kdy se zamilujeme. Bláznivě a bezhlavě. Do někoho třetího. Proč?

Pohádky a příběhy všeho druhu Noru fascinovaly už jako malou, a tak u nich zůstala. Vedle vyprávění se šťastným koncem ale denně naslouchá i příběhům obyčejných smrtelníků, kterým oproti původnímu scénáři zkřížil cestu někdo další. Jak porozumět milostným trojúhelníkům ve spojení s krizí středního věku, jedné z největších výzev našeho života?

Jestli něco Maurice miluje, jsou to ty chvíle, kdy může ovlivňovat příběhy druhých a vytvářet věci, které dokážou s lidmi pohnout. Potom, co vystudoval grafický design na univerzitě v Haagu, se rozhodl pohnout i sám se sebou. A tak se svými bratry rozjel sociální experiment “Birthdaysuit”. Pravidla byla jasná: všichni musí bez peněz a oblečení procestovat svět. Zní to šíleně?

Maurice teď přichází s tím, co na cestách posbíral - kolik se toho dozvíte o světě a o sobě, když se rozhodnete vyměnit každodenní luxus za příležitost postavit se vlastnímu strachu?

Ondřej Švec získal doktorát z filozofie na Ecole Normale Supérieure v Lyonu a Filozofické fakultě UK v Praze. Filozofii si vybral proto, že nic obtížnějšího mezi předměty nenašel. A taky ji vnímá jako účinný nástroj v boji proti hlouposti. A to především své vlastní. I proto mu záleží na tom, aby se filozofie dostávala víc mezi lidi - Noc filozofie, kterou uspořádal, přitáhla pozornost 2000 z nich.

Během TEDxPrague 2018 se Ondřej se podívá na omyly, neúspěchy a jiné negativní zvraty v našich životech v trochu jiném světle. Jaký význam pro nás vlastně mají? A mohou nečekané odchylky od cesty, kterou považujeme za normální, obstát v dalším vývoji?

Když vyrůstáte v basketbalové rodině, přirozeně první věc, do které se pustíte, je basketbal. Jana navíc zjistila, že je v tom vážně dobrá, a tak když začala po žebříčku šplhat nahoru, brzy to věděl i celý svět. Stala se vítězkou NBA mezi ženami, s týmem vybojovala zlatou medaili na mistrovství Evropy a stříbrnou si odvezla z mistrovství světa.

Když přebírala ocenění pro nejlepší českou basketbalistku, věděla už, že tady něco nehraje. Navzdory úspěchům cítila prázdnotu. Co když jste si najednou jistí, že žijete něco, co od života vlastně vůbec nechcete?

Život investigativních novinářů bývá krátký ale intenzivní. Pavla Holcová má za sebou pět turbulentních let a ví, že ocitnout se vzhůru nohama je lehčí, než si myslíme. Obzvlášť když si zahráváte s organizovaným zločinem na Balkáně nebo podezřelými ruskými investicemi v Černé hoře, upozorňujete na praní špinavých peněz nebo hledáte nitky mezi italskou mafií a slovenskými politiky.

Co ví o kotrmelcích držitelka mnoha mezinárodních novinářských cen, která nahlédla i pod pokličku kauzy Panama Papers?

Denise Konečná je plná energie - tančí, cestuje po světě, je úspěšnou DJkou a studuje psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. Má okolo sebe spoustu přátel asi jako každý usměvavý a otevřený člověk.

Denise už dlouho ví, že je trans. Ke své proměně se však odhodlala až před dvěma lety. O tom, jak jiné může být dospívání, jak vás lidé vnímají na základě pohlaví, jaké kotrmelce na své cestě životem Denise zažila a co vše stojí za odhodláním k tranzici, bude její TEDx talk.

Petr Růžička se začal hýbat před 44 lety a zatím se nezastavil. Ačkoliv měl vždy sport jako koníček, téměř celý svůj dospělý život proseděl před počítačem a věnoval se IT bezpečnosti. Všechno se změnilo, když se stal blízkým žákem izraelského učitele pohybu jménem Ido Portal.

Petr dnes stojí za projektem “Pohyb je život” a učí v České republice univerzální pohybové dovednosti na základě “Ido Portal Method”. Věnují se trochu tanci, trochu akrobacii a gymnastice, ale také síle a dovednostem z bojových umění. Je v tom i kus z jógy nebo cirkusových škol. A taky dělají kotrmelce. Jejich efekt na lidské tělo i mysl je totiž překvapivě skoro magický.

Jakub Maščuch se se zálibou věnuje inovacím v energetickém průmyslu. Energetiku vystudoval na ČVUT, zajímají ho chytré sítě hlídající spotřebu a decentralizované zdroje. V roce 2015 získal E.On Energy Globe Award ČR za mikroelektrárnu Wave - unikátní kotel na štěpky, který kromě tepla produkuje i elektřinu.

Jakuba velmi zajímá budoucnost energetického průmyslu a transformace ekonomiky a společnosti, které s sebou právě každá výrazná změna v energetice nese. O tom, co bude státy a jejich občany pohánět, o nových zdrojích, způsobech užití energie a vůbec kotrmelcích, které nás čekají, se dozvíte víc v jeho TEDx talku.

Performativní žánr přednesu autorské poezie. Žádné kostýmy ani rekvizity. Vlastní text, anebo improvizace. Názorně předvedou Anatol Svahilec a Honza Dibitanzl.

Tom Olsen vystudoval sociální práci a zaměřuje se na prevenci kriminality. Vedle toho ale doma v Norsku i na mezinárodní scéně vystupuje jako nezávislý lektor a konzultant proti extremismu. Jeho pozornost silně přitahují skryté přičiny vstupu a proces opouštění extremistických hnutí a ideologií. Tom došel k přesvědčení, že extremisté nejsou imunní vůči soucitu a lásce. Většina z nich se k hnutí přidává z úplně jiných důvodů než je nenávist. Dveře ven proto zůstávají dokořán, když u nich stojí ta správná osoba.

Ne náhodou se Tomovi právě tohle téma dostalo pod kůži tak hluboko - sám má za sebou totiž velmi intenzivní osobní zkušenost.

Kamila vystudovala kulturologii na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Tímto oborem se ale nikdy dále nezabývala, táhlo ji to totiž jiným směrem – ke vzdělávání, pedagogice a didaktice.

Iniciátorka platformy Třetí rodič, zároveň i autorka stejnojmenné knihy Kamila Petrovská si myslela, že ji pedagogická praxe na to být “třetím rodičem” připravila, záhy ale zjistila, že to tak úplně není. Macechou, NEvlastní ani náhradní být nechtěla. Jak se utváří „patchworková“ rodina a jak zajistit její harmonické fungování?